VODNÍ STOPA POTRAVIN

Vodní stopa potravin je zajímavé téma.


Vloženo

Už tím, že pěstování a chov probíhá mnohde jinde, než se pak potraviny spotřebovávají. Vznikají často bohužel tam, kde je palčivý nedostatek vody. A snědí se tam, kde voda zas takovým problémem není. Vodní stopa potraviny nebo jakéhokoliv jiného zboží je celkové množství vody, jak vnitřní, tak vnější, které je potřeba k produkci dané komodity. Údaje se mnohdy značně rozcházejí, jelikož neexistuje jednotná metodika a i podmínky se liší dle oblastí. Ale přesto. Skutečným velbloudem mezi potravinami je čokoláda. V kilu čokolády je uloženo rekordních 24 tisíc litrů vody. Pravda, kilo čokolády vaše rodina hned tak asi nesní. Ale kilo hovězího? Pokud ano, spotřebovali tím jste skoro 16 tisíc litrů vody.


Jak to?

Kráva žije cca 3 roky, pak ji odvedeme na jatka a získáme cca 200 kg čisté váhy masa. Zvíře prý za tyto 3 roky zkonzumuje téměř 1 300 kg zrní, 7 200 kg objemových krmiv (sena, píce a ostatních krmiv), 24 m3 vody a 7 m3 užitkové vody. Teď to podělme 200 kg = k produkci jednoho kilogramu čistého masa spotřebujeme okolo 6,5 kg zrní, 36 kg objemového krmiva a 155 litrů vody (jen pitné a užitkové). Vyrobení takového množství krmiva (opět prý) vyžaduje v průměru okolo 15 300 litrů vody + vypitá voda: vodní stopa jednoho kilogramu hovězího tedy znamená spotřebu 15 500 litrů vody. Toto množství však stále nezahrnuje množství znečištěné vody z louhování hnojiv na polích, či z přebytku mrvy, která se dostane do vodního systému. Tato čísla jsou celosvětovým odhadnutým průměrem. Vodní stopa hovězího se velmi liší v závislosti na regionu, složení i původ krmiva. Ale přesto pro zajímavost to jistě stačí. I další druhy masa mají samozřejmě poměrně velkou vodní stopu, ale třeba i cukr a káva. Že by další důvod, proč některé potraviny v našem jídelníčku omezovat? Na to už si každý odpovězme sám.

Zobrazit web