Kompostovat dokážete i v kanceláři

Chcete kompostovat své organické zbytky a zachránit tak cennou surovinu? Tomu tleskáme! Pokud pracujete ve městě, může se to zdát složité. Ale i tak to jde. Máme pro vás tipy: jak začít a jakou formu kompostování vybrat.

Sdílený venkovní kompostér

Nemáte-li k dispozici vlastní zahradu, kam byste si mohli umístit venkovní kompostér, nevadí! Někdo jiný ji třeba má a rád by ji s vámi k tomuto účelu sdílel. Variantou je také společný kompostér, který lze umístit např. do domovního vnitrobloku, kde ho následně mohou využívat všichni obyvatelé domu/kanceláří, kteří o to mají zájem. Ušetří se tak místo i náklady. Dalším tipem jsou městské komunitní zahrady, které kompostéry disponují a organické zbytky od vás rádi přijmou. Jejich mapu můžete najít zde. S výběrem toho správného řešení venkovního kompostování vám pomůže Kokoza.

Svoz bioodpadu

Kromě již známých černých, žlutých nebo modrých popelnic existují také popelnice hnědé – to jsou ty, do kterých můžete vhazovat bioodpad. A stejně jako u jiného tříděného odpadu si i zde lze jednoduše sjednat jeho pravidelný odvoz. Všechny potřebné informace můžete najít na stránkách svého města, Pražské služby celý proces detailně popisují zde

V kanceláři zaměstnejte žížaly

Pokud jste se rozhodli pro kompostování uvnitř, doporučujeme vermikompostér. Tento kompostér je uzpůsobený domovním podmínkám. K jeho správnému fungování je nutná přítomnost vyšlechtěných kalifornských žížal, které uvnitř něj žijí a konzumují vámi vyhozené organické zbytky. Na nejčastější otázky ohlečně fungování vermikompostérů odpovídá na svém webu také Kokoza. Na stejném místě můžete najít i e-shop, kde máte možnost si kompostér zakoupit.

Co žížalám chutná
A co do kompostéru radši nedávat zjistíte a dobře si zapamatujete z tohoto spotu, který jsme dělali.

Vyrobte si ho sami
Můžete si vermikompostér koupit. Stylovou designovku navrh Jiří Pelcl pro českou firmu Plastia.



Vermikompostér si ale poměrně jednoduše můžete i sami vyrobit! Pro firmu Primalex jsme v minulosti vytvořili projekt Když je vymalováno, v rámci kterého jsme zpracovali podrobný návod na to, jak toho s použitím kyblíků od barev docílit. 

VIDEO POSTUP si pusťte zde.


Takhle jsme kompostovali v naší kanceláři 

I my v Green Cat jsme si vermikompostér vyrobili a pustili se do kompostování.
Jestli se chcete také do kompostování vrhnout, možná vám naše postřehy přímo z „bojiště“ pomohou. Zjistěte, co fungovala a co bylo oříškem.

Rodinka žížal

Dostali jsme je od Lucie z KOKOZY, přinesla je v igelitce – trochu žížal v hrsti hlíny. Pokud si budete chtít žížaly pořídit, nejlepší je poprosit někoho poblíž, kdo už má funkční kompostér a může vám tudíž pár žížal darovat. Najděte si svého dárce v mapě žížal.

Rozjezd kompostéru

Překvapilo nás, že než se žížaly rozjedou, trvá to poměrně dlouho – 2 až 3 měsíce. Totálně jsme je zavalili dobrotami a teprve po dvou měsících bylo znát, že se žížaly hojně namnožily a kompostér začal viditelně fungovat. Bylo to jako zázrak, dlouho se nic nedělo a najednou se zbytky začaly měnit v „hlínu“. Pomalý rozjezd byl možná daný i tím, že jsme začali v zimě, kdy žížaly odpočívají. Tak na ně bylo dost zima, ideální teplota je 20 stupňů. Nižší teploty zvládají, ale jsou neaktivní.

Nerušit!

Tak to jsme moc nevydrželi. Pořád jsme víko odklápěli a pozorovali, zda naši mazánci už lezou, zda papají atd. Když jsme jim po měsíci dali přece jen chvíli pokoj, viditelně jim to prospělo. Pokud budete mít stejné introverty jako my, neotravujte je pořád. Stačí najednou nasypat větší množství zbytků a pořád je nezkoumat.

Co chutná?

Že do kompostu nepatří mléčné zbytky a maso, jsme věděli. Ale na čem si žížaly opravdu pochutnají? Běžné zbytky zeleniny pro ně nejsou nic extra. Pochoutka je čaj a lógr od kávy. Ten je super, protože pomáhá proti plísním. Laskomina je také papír a karton, který snižuje vlkost a má větší podíl celulózy než dusíku, což je pro kompost výhodné. Papíru jsme do kompostu dali opravdu dost – v obdobích větší vlkosti je ho klidně tak čtvrtina obsahu. Chutnají prý i psí exkrementy, ale to jim teda nedáváme, přijde nám to ohavné.

Plísně

Ty nás nervovaly z počátku značně. Předně nás překvapilo, že v kompostu vůbec tak výrazná plíseň vzniká – na fotkách propagujících kompostování nikdy nejsou! Ale prý ničemu nevadí a pravdou je, že když se žížaly rozjely, plíseň dosti zmizela. Tak ji prostě ignorujte a nebo občas trochu odstraňte.

Octomilky

Tak ty nás drtily asi nejvíc. Potíže začaly už začátkem léta. Měli jsme samozřejmě pod víkem netkanou textilii, která má octomilkám bránit ve vylétávání. Haha. No ona jim v tom asi zabrání, když byste kompostér nepoužívali. Ale když chcete nasypat další várku, víko otevřít musíte. A to se se přímo vyřítila kvanta ohavným malých mušek – octomilek. Na léto jsme tedy vystrnadili kompostér ven na dvorek, takže se situace výrazně zlepšila, ale tato lokalita byla příčinou naší největší kalamity, ale o tom až na konci...

Poučení: do kompostu již nedáváme zbytky citrusových plodů, ze kterých se prý octomilky mohou vylíhnout. Jediná opravdu účinná rada, která se nám z toho moře tipů na internetu osvědčila, bylo použít pyliny. Zasypat kompost lehce pylinami a pokud nezabere, tak vrstvu zvýšit klidně na pár centimetrů.

Žížalí čaj

Překvapilo nás, že tekutiny bylo docela dost, ale kytkám zjevně dělala dobře. Tak s ní zaléváme. Jen nádobu na žížalí čaj častěji kontrolujte a umývejte, po delší době bylo „olezlá“.

Druhý kyblík

S napětím jsme čekali, kdy budeme moci nasadit druhý kyblík a zda žížaly – horolezky zvládnou přelézt. Dočkali jsme se až skoro po půl roce. To už kompostér frčel ve spráném tempu. První kyblík byl plný, tak jsme nasadili druhý a ten plnili. Zázrak! Většina žížal opravdu po čase přelezla a pár opozdilců rejdilo ve spodním a dojídalo asi zbytky.

Hotový humus ve spodním kyblíku je dosti vlhký. Nechali jsme jej tedy vyschnout a pak dali do květináčů. Zapomenuté žížaly jsme nevybírali, snad to v kytkách přežijí.

Tragédie

Jistě už na ni s napětím čekáte. Vermikompostér jsme měli v létě na dvorku. Vzpomeňte, že loňské léto bylo vskutku suché. Vydatně zapršelo pouze dva dny v srpnu a právě tyto dva dny se staly našim žížalám osudné. Slejvák začal, když nikdo v Green Cat nebyl. Kompostér jsme sice zakryli, zdálo se, že kvalitně, ale nestačilo to. Napršelo do něj a většina žížal se bohužel utopila. Bylo nám to moc líto. Od té doby víme, že kompostér venku raději nenechávat.

Teď je to i na vás. 
Vrhněte se do kompostování, určitě to stojí za to. Každá šlupka je totiž poklad, ze kterého může být znovu humus. Humus to je půda plná života. 


TIP na hru

Žížaly vodu opravu nemusí. Přesvědčte se o tom i s dětmi pomocí zajímavého pokusu.
Všimli jste si, že za deště vylezou žížaly ven? Ví proč. Dýchají tělem a pod zemí by se v mokré půdě udusily. Vyzkoušejte je: začněte klackem bušit do země, jako by na ni bubnoval déšť. Uvidíte, že za moment vyleze spousta žížal, přesvědčených, že prší. Vyberte si samozřejmě půdu, kde nějaké žížaly žijí:).


 

Máte také zkušenosti s vermikompostérem?

Nebo si jej chcete pořídit či vyrobit? 

Napište nám.

 

Vloženo Od
Tags: tip k realizaci odpad

Sledujte novinky a odebírejte newsletter!

Každý měsíc vám pošleme tipy, inspirace a zajímavé realizace ze světa ekologické reklamy.